Vitalic – V kontaktu s Jeanem Michelem Jarrem

Mnoho z vás jistě pamatuje electro kouzelníka Pascala Arbeze alias Vitalica, který to nandal všem a všude – na Apokalypse, na Flédě a v Roxy. Přinášíme vám s ním rozhovor, dozvíte se co je nového ve vzduchu, ale taky několik zajímavostí a pikantností z Pascalova veřejného i soukromého života – jak budou vypadat párty v budoucnu? Jaký byl jeho nejhorší zážitek při vystoupení a s čím si v současnosti nejraději hraje ve studiu? Čtěte!


Ahoj, copak zrovna Vitalic poslouchá?

Nic. Zrovna jsem dělal na remixu a moje uši jsou trochu unavené, takže nic, žádná hudba kolem.

Jakou nejpodivnější historku jsi o sobě slyšel?

Někteří lidé říkají, že viděli mě a mého tour manažera, jak ožralí paříme v hotelu na „Gimme a Man“ od Abby (prej jsme i zpívali), když personál zrovna uklízel. No, je to pravda – ale divím se, jak se tyhle historky umí rychle šířit, měl jsem dojem, že při tom nebyli žádní svědci :o)

Jakým umělcem si chtěl být, když ti bylo 15?

Chtěl jsem být jednou z těch „nových kapel“, anebo Jean Michel Jarre. Později jsem chtěl být Iggy Pop.

Tvůj nejhorší zážitek při vystoupení?

Toho bylo spousta. Noční můra byl festival Creamfields v Polsku, bouřka smetla hlavní stage. Voda byla všude a lidí dva tísice místo plánovaných deseti.

Tvoje oblíbené místo, kde jsi hrál?

Barcelona. Je to super místo, lidi paří, je tam slunce, víno, dobré jídlo… spousta umělců miluje Barcelonu.

Oblíbená hračka ve studiu?

Momentálně Elektron Drum Machine ze Švédska. Taky mám rád Predator, to je software od Roba Papena, taky ze Švédska. Pokoukávám po MemoryMoogu, počítám, že to bude můj nový miláček.

Bez čeho nedokážeš žít (a nemyslím teď vodu a tyhle věci :o)?

Nevím. Umím se přizpůsobit… ale představa, že bych byl bez počítače, nebo bez mobilu, hrozná představa!

Jaký je tvůj nejoblíbenější kus oblečení?

Moje oranžová mikina od Paula Smithe. Nosím ji často, musím si ještě jednu pořídit.

Když bys měl vyjádřit svou muziku jedním slovem, které by to bylo?

Grandiózní. Ale ne všechny moje tracky jsou takové, mám rád i melodie a ženské vokály.

Zúčastnil ses někdy „Flashmobu„?

Ne, nikdy. V Dijon, kde žiju, to nepřipadá v úvahu, je to malé město. Když jsme začínali, přemýšlel jsem spolu s nahrávací společností o tom, že něco takového podnikneme, ale nakonec jsme se na to vykašlali, vypadalo by to moc jako čisté promo. Ale byla by sranda udělat nějeký minirave.

Co ti dělalo největší problémy, když si byl malý?

Špatný známky! Rodiče na mě byli pořád naštvaní, protože do 17ti jsem byl zlobivé dítko… potom se to změnilo, protože mě začalo učení bavit.

S kým bys chtěl spolupracovat?

Jsem v kontaktu s Jeanem Michelem Jarrem. Rád taky spolupracuji s vokalistou for the Shit Disco band.

Poslední knížka, kterou jsi četl?

Love Lasts Only Two Years (láska trvá pouze dva roky) od Frederica Begbedera. Užitečná a zábavná kniha!

Dokonči větu: V budoucnu…

… bude zakázáno kdekoliv kouřit, pořádat party po jedenácté, pít po desáté. Počítám, že budoucnost nebude příliš přát kalbám.

Nejstupidnější věc, co se ti stala v posledním roce?

Sekl jsem se do nohy sekačkou, když jsem se staral o zahrádku. Teď už je to lepší, ale stálo to za to.

Co tě čeká dál?

Cestování a vystupování. Miluju to.

Článek byl přeložen ze serveru www.xlr8r.com. Původní článek v angličtině najdete zde.