Report z Trávy a Kolektiv Turmstrasse v Roxy

Ten první kus pátku stál za to. Holt dan za čtvrteční noční zlobení… Kruhy pod očima, zívačky, znáte to. Naštěstí se ale zadařilo a tak jsem se kolem sedmé večer mohl na hodinku svalit. A pomohlo to! Dlouhá noc byla jistotka :o) ještě špagetky se sýrem, osprchovat, vyfešákovat (abych u vstupu nedopadnul jako holky v klubu sráčů) a hurá ven! A kam? No přece do Roxy, na Trávovy čtyřicetipětiny a na Kolektiv Turnstrasse (napsal sem to dobře?), vlastně teda na jeho polovinu.


Dvacetiminutová procházka na vzduchu mě definitivně probrala. Když sem šel kolem hospodskych výloh, tak všude narváno… Hej lidi, dneska ste mimo! Ožírat se do bezvědomí a balit roštěnky na kecy ala Barney Stinson dnes není na programu! Dneska žádné hraní si na osamělého znuděného milionáře, velvyslance nebo akcionáře googlu (a že to umim). Dneska se bude vlnit :o) a rozhodně bude na co!

Zahnout do Dlouhý z Náměstí Republiky a jsme v Roxy. Že by se na mě zapomnělo na guestlistu? Chvilka hledání… a nezapomnělo, honem dovnitř!

Podívat z balkónu, jedny schody a hurá na vstupní proceduru – svlíknout, odevzdat, papírek s číslem řádně uschovat, vyčůrat – už při tom jsem dostával slušnou podporu od basové linky, kterou měl na svědomí Raidem.

Koupil jsem si pivko a u dvířek k baru si udělal malou vzájemnou radost s barmankou :o) No přišel jsem brzo, nikde skoro nikdo, času dost, tak jsem se pekně rozvalil v gauči, ruce zaměstnal telefonem, chodidla se sesynchronizovaly s bpm a já spokojeně nasával atmosféru (a pivko) a podupával.

Mlha se ve světle neonu hezky klidně vznášela, Roxy se pomalu, ale vytrvale plnily a mě brzo dělaly na gauči společnost dvě usměvavé holčiny. Dlouho to sezení ale jejich boky nevydržely, protože se potřebovaly nutně vrtět! A bylo na co, Raidem hrál moc příjemně, parket se plnil nedočkavci a nástup Trávy na sebe nedal dlouho čekat.

Malá procházka, pití, pozdravit známé tváře a zpátky na parket! Ten už byl plný a Tráva začal hrát. Časový lineup jsem nijak nesledoval, jsou to přece narozeniny, ne? Tak na tom nesejde. S Trávou přišla taky hezky “kontextová” projekce a lasery. Mrkněte.

Nemám v sobě databázi jako Myclick, takže vám playlist rozhodně nevyjmenuju, mám dojem, že zazněl Alan Barath a taky Killer Loop s The Blue Hour (to bylo tuším na Tráva Mixu 02, ještě z Tripmagu). Každopádně to byl ale skvělý set, aby taky ne, vždyť tenhle člověk šéfuje za mixpultem dvacet let!

Všechno nejlepší, Petře!

Zanedlouho se nad plným a rozjetým parketem objevila další postava, vysoký Christian Hilscher, polovina projektu Kolektiv Turmstrasse (bio a set). Christian připravil nádobíčko, potlesk a děkovačka Trávovi… a Roxy se najednou ponořilo do hlubokých vod houseu, minimalu a techna. Skutečně kouzelné, každý musí souhlasit. Nehnul jsem se z parketu a naslouchal zvukům a melodiím z dimenze “odvedle”, prostě paráda.

Škoda, že to uteklo tak rychle. Na konci jsme ještě dostali přídavek v podobě pohádky Tristesse a Tráva se znova začal připravovat…

…ale pozor! Co se děje? Tráva nikde a pro nás si jde SMRT! … No naštěstí se ukázalo, že tahle je zrovna celkem v pohodě, atmosféra ji pohltila natolik, že si (snad) nikoho s sebou neodnesla. Předvedla parádní představení, rozhodně příjemná záležitost!

Zbytek noci se nesl v rytmu houseu, Tráva předvedl, že scratchovat rozhodně umí, dal si pořádně záležet a bylo to super! Střídal se za pultem s Raidemem a já se z toho všeho probral na parketu někdy kolem páté a pomalu se odebral k domovu.

Byl to super mejdan, všichni se bavili, lidé byli skvělí, jen tak dál Roxy! A nakonec, co si budeme povídat… každý, kdo se nechal v zahraničí trochu zmlsat, bude souhlasit, že takový zvuk od Funktion One by Roxy rozhodně moc slušel… určitě by si ho zasloužily!

Poslechni si vystoupení Kolektiv Turmstrasse!

Honza K.