Audiomind – krycí jméno Feudie Mravenicz

Audiomind je český hudební producent zabývající se různorodou elektronickou muzikou obohacenou živými instrumenty. Trance, house, drum and bass, breakbeat, techno, ambient… všechny tyhle styly se prolínají v jeho vlastním osobitém stylu. O Audiomindovi se toho ale v ČR moc neví, přestože má na svém kontě několik úspěšných alb. A já ho chtěl vyzpovídat… ale na konec mě ani nepustil ke slovu :o)


Čus Audiominde.

Čau.

Kdo jsi? Přiznej se :o)

Taaakže jmenuju se Feudie Mravenicz a jsem Čech.
První mi říkali Dj Neda a pod tímhle pseudem jsem udělal hoodně tracků, ale od roku 2000 (asi) si říkám Audiomind.

(Nakonec jsem přes svoje kontakty na BIS zjistil, že jde o Petra Nedomlela). Ok Feudie, představ se nám všem. Chceme vědět úplně všechno!

Je mi neuvěřitelných a krásných 27 a bydlím zatím v Jičíně a zatím v ČR, zatím proto, protože hodně rád cestuju.

V roce 2008 jsem dodělal vyšší odbornou školu se zaměřením na počítačovou grafiku a momentálně si hledám práci, ale chci spíš někam do ciziny.

Politika a tohleto mě vůbec nezajímá, jsem asi možná pro někoho nepochopitelný tvor, co si ani většinou nepustí televizi a moc neví, co se kolem děje. Když se včas dozvím, že se měnil čas ze zimního na letní, tak je to úspěch.

Mám rád spíš přírodu, hodně mě zajímá poznávat osobně cizí světy a kulturu a taky rád sportuju, vypadnout někam na celej den na kole přes Krkonoše a zpět je skvělej relax. Nebo si jít zatrénovat bojový umění jako Wingtsun nebo Escrima, dělal jsem i Capoeiru a samozřejmě mám rád taky dobrý párty s dobrou muzikou a atmosférou, nebo jen černou hodinku s kámošema.

Ve světě počítačů a umění a takových věcí kolem mě baví moc věcí, hlavně už pár let fotím – většinou přírodu, umělecký fotky a taky pěkný holky – mám nějaký fotky v časopisech, kalendářích a tak. A mám rád taky animace a grafiku, už jsem udělal pár animovaných filmů, ale veřejně bych to moc pod mým jménem nepublikoval, protože to není moc slušný :o)

Něco k mý osobě… Jsem člověk otevřenej všemu novýmu a rád experimentuju, mám rád neobvyklý věci a lidi mě často říkaj, že jsem blázen, nebo že jsem moc akční a aktivní. Většinou se vůbec nezastavím a pořád něco dělám, a když už něco dělám, tak se snažím na maximum. Jako příklad – třeba když už jedu na nějakou akci (a můžu chodit), tak tam pařím, že si asi dost lidi myslí, že na něčem jedu. Akorát bohužel teď mám zraněný koleno, takže spíš relaxuju u rybníka a pozoruju kachny :o)

Co posloucháš rád za muziku?

Když jsem byl ještě malej prcek, tak se toho sem za komoušů moc nedostalo, ale pamatuju si, že moje první kloudná kazeta, co jsem poslouchal, bylo Roxette a Europe. Pak se sem dostala i nějaká elektronická muzika – kazety, co se mě nelíbili, jsem natáhnul před barákem přes silnici a co se mi líbilo, to jsem poslouchal pořád dokola. Kdysi se mi líbili věci jako 2 Unlimited, Snap a tak, když začalo fungovat rádio Golem a podobný, tak jsem poslouchal elektronickou muziku čím dál víc, ale byl jsem vždycky dost vybíravej a náročnej. Jinak, kdo mě hlavně v průběhu mýho života oslovil, byli Pet Shop Boys, Apollo 440, Faithless, Moby, Underworld, Vangelis, Mike Oldfield – a takový Faithless si myslím, že mě hudebně nejvíc ovlivnili a jejich producenti Rolo a Sister Bliss – jim velkej respekt.

Co tvoje „hudební začátky“?

Začínalo to vším možným, hraním si se zvukama a učením se not a tak – a první 3 roky jsem neměl ani zvukovou kartu :o)

Od mala jsem měl rád zvuky, když mi bylo asi 6, tak jsem dostal bubínek a každý ráno jsem chodil po chodbě a mlátil do něj hlava nehlava. Byl to super rámus a hlavně na chodbě byla super akustika. Všichni mě měli rádi. Když mi bylo asi 12 let, tak jsme měli doma prvního kompa, děsnou šunku, neměl ani zvukovou kartu, ale pc speaker zvuky taky dělá. Hry mě nikdy nebavili a narazil jsem jednou na prográmek na editování modu, byl tam track od 2 Unlimited – No limit, tomu jsem udělal snad milión remixů a začal sem si hrát s notama a tak.

Postupem času jsem začal dělat svoje písničky a kámoš mi je nahrával na kazetu na jeho zvukárně, sem tam sežral kompa virus a přišel jsem o všechno, ale vůle byla silnější!

Prošel jsem různý prográmky na tvorbu muziky a asi ve 14ti jsem měl už i zvukárnu, takže jsem konečně místo pazvuku slyšel zvuky. Začal jsem dělat na lepším softu, kterej by mi na pc speakeru nešel a pamatuju si, že jsem měl i nějakej první softwarovej syntezátor, zvuky z něj byly děsný, ale byly moje. V tý době to byly spíš ještě teda signály než zvuky a s dnešníma VSTi se nedají vůbec srovnávat. Nikdy jsem nedělal muziku z loopu, stvořených z kousků tracků pro lidi, kteří chtěj mít pocit, že uměj dělat muziku. Chtěl jsem, aby moje muzika byla moje, aby byla originální a všecko si na ní udělat sám. Všechno šlo ze začátku metodou pokus-omyl a za přečtení helpu bych se styděl.

Časem jsem začal do muziky používat i nějaký svoje vokály a na střední škole mě začali říkat Dj Neda, hlavně po tom, co slyšeli jednu parodii na naše některý učitele, která se jmenovala La Debilis. Muziku jsem dělal vážně i nevážně, později jsem i založil projekt UF, kterej byl jen na hudební parodii s libovými texty do Bohnic směřujícími.

Ukázky!!! :o)

Ukázky.. nevím, jestli publikovat zrovna v souvislosti se mnou, radši ne. (poznámka hodné redakce idj.cz/uf1)

Časem, jak jsem dělal kupy tracků, tak jsem se naučil dělat zvuky na synťácích a noty, skládat melodie tak, aby to bylo zajímavý a ne žádná rádoby líbivá komerce. A začal jsem se taky učit hrát na piano. Po střední škole jsem si koupil minidisc recorder, protože jsem chtěl muzice dát něco víc – nějaký zajímavý přírodní i experimentální zvuky. Jakožto domácí hudebně elektronický kutil jsem si ukutil svoje vlastní luxusní mikrofony za 30 Kč, který používám dodnes.

Takže jsem od tý doby do těch pomalejších tracků nahrával zajímavý přírodní zvuky (jako například cvrčky z letní noci nahraný u nás na Čeřovce v tracku Night flights).
Ještě když jsem si říkal Dj Neda, jsem nahrál jeden můj track na internet na tehdy asi největší hudební server – mp3.com (někdy snad v roce 1999) a měl celkem úspěch, protože mě ohodnotili jako jednoho z 10 nej producentů elektronický muziky z Čech a hráli mě i nějaký internetový rádia.

Jako Dj Neda jsem poslal tehdy vtipně naivně do všech největších českých vydavatelství svoje asi 2 cd – a samozřejmě s nima podložili pračku, aby neházela.

Audiomind jsem si začal říkat asi od roku 2000, už se mi nelíbilo Dj Neda, a Audiomind zní prostě dobře a taky jsem si řekl, že začnu dělat zase trošku jinou muziku. Pod tímhle pseudem jsem toho složil celkem hodně, ale až někdy v roce 2008 jsem si řekl, že bych to mohl taky vydat, aby to jen neleželo doma. Jako Audiomind jsem chtěl dělat plnohodnotnou muziku, elektronickou, ale i s živými instrumenty a s něčím navíc, přirozenýma nahrávkama zvuku z přírody a taky s vokály. Chci dělat muziku, která je zajímavá ve všech stránkách hudebnosti a zvukové velebnosti a která je něčím víc než jiná.

Piano – tátův Petrof (příznačné jako Petrův) mi dost přilnul k srdci, takže jsem si z něj udělal kompletní luxusní virtuální nástroj, kterej podle mě jen tak nemá obdoby a začal jsem ho používat ve svojí muzice, ve vydaných tracích ještě není, tak se teprve máte na co těšit.

Co djing a hraní?

Nehraju, nejsem dj a ani mě to nebaví, do budoucna chci dělat live vystoupení se zpěvačkou. Chtěl bych hrát a remixovat live, k tomu zpěvačku a živý instrumenty atd.

Chvíli jsem djoval a mám dost kamošů djů, ale mě nebaví jen hrát, to nic není, já si radši zapnu soft a dělám muziku od nuly live. Hardware by byl lepší, ale teď nejsou money a myslím, že nemá smysl ho kupovat, dokud si na něj nevydělám vlastní hudbou. A taky by to chtělo spolehlivou zpěvačku, která by do toho šla se stoprocentním nasazením jako já.

Dobře, tvoje produkce, o to tu běží :o)

V roce 2008 jsem si řekl, že bych mohl vydat svoje alba, který jsou hotový, dneska to jde jednoduše po internetu a nic to nestojí. Nechtělo se mi psát nějakým labelům a posílat dema, tak jsem si založil svůj vlastní label Neda Records. Ze starých alb jsem na podzim roku 2008 vydat album Impose Me, který bylo dokončeno v roce 2006, který je plný trance a na začátku roku 2009 Night flights, který bylo hotový asi v roce 2004 nebo 2005, to je komponováno ještě na úplně shit vybavení v operačním systému MS-DOS a je celkem experimentální a takový zvukově jiný, proto ho mám rád.

Album Impose mi vychválili na radiu trance.fm a na pár dalších ho taky hráli, ale hlavně se track Love Love Love umístil na 22. místě světový hitparády elektronický muziky Ourstage a přímo track Impose Me na 9. místě, což mě dost potěšilo, že má moje muzika úspěch.

Ke svojí muzice jsem hledal nějakou dobu zpěvačku, ani jsem nebyl nějak náročnej, ale prostě dneska se narazí většinou na nějakou, co chce mít „kapelu“, mastit do rocku a tvrdit, že elektronická muzika není muzika (a sama tomu vůbec nerozumět a neznat jedinou notu). Sám si myslím, že moc zpívat neumím, učím se, ale prostě si myslím, že takovej pěknej ženskej hlas tomu dá šťávu. Zpěvačku Sonju mi vlastně dohodil kámoš Dj Mirosllav Veselý. Takže jsem začal tak trošku vymejšlet anglický texty (i když moc anglicky neumím) a dali jsme něco dohromady, všecko jsem ale musel předzpívat, a bylo to dost komplikovaný, taky proto, že Sonja bydlí jinde.

První album se Sonjou začalo vznikat na jaře 2008, kdy jsem končil školu a pak to bylo divoký, protože jsem musel někam vypadnout. Po škole jsem se sebral, vzal moji přítelkyni Kiki a jeli jsme stopem do Afriky pěkně přes celou západní Evropu, Rakousko, Itálii, Monako, Francii, Španělsko, Gibraltar a Maroko. Byl to luxusní vejlet a pěkně sem si vyčistil mozek. Kromě toho, že jsem tam nafotil haldy luxusních fotek a získal super zážitky, jsem vlastně i natočil videoklip Magion, kterej je udělanej z nej přírodních krás z cesty a myslím, že i název sedí, protože ta příroda byla prostě magická.

Po návratu se to nazpívalo a dodělala muzika. Magion vyšel v lednu 2009 a udělal mi velkou radost, nejen proto, že jsem byl spokojenej sám za sebe, ale taky chvíli po vydání se Magion probojoval na 2. Místo v Charts na DjTunes.com a nechal tak za sebou známý producenty jako ATB, Nathana Fakea… Rádia a některý weby mi Mindfightera a Magion hodně chválily, jedno německý netrádio mi udělalo taky slušnou reklamu, jak se jim to líbilo. Samozřejmě se taky album rozuteklo díky naším skvělým kamarádům Rusům na všechny možný pirátský servery, takže se ta muzika dostala i k chudým :o) Nakonec mě vlastně psal na guestbook i jeden ruskej Dj, že mi děkuje za Magion, určitě si ho nekoupil, ale co, mě těší, že i napsal, protože to znamená, že ta muzika je o něčem.

Magion je něco, na co se dá hýbat a taky se to dá poslouchat, protože jsem to tak chtěl. A sem tam narážím na nějakej set, kterej mým trackem začíná, což mě hodně těší. Magion si dokonce ruský warez tak oblíbil, že ho vydali na Audio DVD na Best Trance selection mezi takovými jako Armin van Buuren atd, a chvíli poté ještě na CD Coldfusion vol 4.

Nedávno vyšlo moje 4. album, který je zase o něčem jiným. Jmenuje se You inside Me, je to takový pohodovější, poslechovější, napůl takový slow dnb a breakový, ale je tam i dnb remix You Inside Me, kterej je takovej hyblavej :o) S obalem You Inside me stejně jako s Magionem (kterej je focenej v Chefchaoufenu v Maroku), jsem si pěkně vyhrál. Na You Inside Me je zadeček moji přítelkyně Kiki, a když se na to člověk koukne, tak ten název je tak pěkně dvousmyslnej :o)

Momentálně dělám pořád na muzice stylu mezi trance, techno, house, breakbeat, dnb a ambient – podle aktuální nálady a mám toho moc. Už mám připraveny prakticky další album, který se jmenuje Ocean a je plný něčeho jako dnb, a jsou tam hlavně 2 remixy Mindfightera s luxusní kytarou od mýho bratříka. Tohle album je už prakticky hotový a k poslechu na mým webu a čeká už jen na vydání.

Další trancový album, který se bude jmenovat asi Imagion, už je prakticky taky z velký části hotový, tak je na co se těšit.

Poslechni si tracky

Jak bys chtěl pokračovat, dovedeš si představit čeho bys chtěl dosáhnout?

Už jsem dosáhnul toho, co jsem chtěl – svým způsobem – dělat muziku, co se mi libí a mít čistý svědomí, že jsem na ní nic neodfláknul, a že se mi časem líbí čím dál víc (po milióntým poslechu při kompozici je to zázrak). Ale chtěl bych časem mít stálou a spolehlivou(!) zpěvačku a kolem sebe pár lidí, který chtěj dělat dobrou muziku a hrajou třeba na nějaký zajímavý nástroje. A dělat spolu, třeba i live se vším všudy, a aby se to lidem líbilo i přes to, že moje sobecké já nechce dělat fuj fuj komerci. Chtěl bych třeba udělat muziku s nějakýma etnickýma nástrojema, ty mám rád, takže jestli tohle někdo čte a chce se přidat, tak ať se klidně ozve (a zpěvačky tuplem).

Audiomind.net
www.facebook.com
www.myspace.com/audiomindcz
www.idj.cz/audiomind

– ptal se (ikdyž to skoro nebylo potřeba): Honza K.